Římskokatolická farnost Vodňany - Skočice - Chelčice - Lomec
1. ČTENÍ Iz 66,18-21
2. ČTENÍ Žd 12,5-7.11-13
EVANGELIUM Lk 13,22-30
Máme určitě mnoho známých. Známosti. Většinou se známí kontaktují tehdy, když něco potřebujeme. Málokdy přerostou známosti v přátelství, protože přítel je někdo, ke komu máme nějaký vztah a hlavně důvěru.
Ježíš nás upozorňuje, že známost s ním ještě nezaručuje věčnou spásu. Známým, kteří jej neposlouchali a kteří jej nechtěli následovat, jednou řekl: „Nevím odkud jste”. Tento svůj postoj Ježíš vyjádřil, když dostal otázku: “Pane, bude málo těch, kteří dosáhnou spásy”? Není nám znám důvod této otázky. Neboť tehdejší Židé byli přesvědčeni, že jako vyvolený národ, Boží oblíbenci, Abrahámovi potomci, budou spaseni. Pro ostatní svět zůstanou brány Božího království uzavřeny.
Ježíš na danou otázku neodpovídá přímo, avšak upozorňuje na tři skutečnosti.
- První je ta, že spása a věčný život také něco stojí. Co za mnoho nestojí, nic nestojí. “Usilujte projít těsnou bránou”, doporučuje Ježíš těm, kteří chtějí dosáhnout spásy. Bohužel, my toužíme po lehkém křesťanství, po odpuštění bez kajícnosti, po skutcích, které nás nic nestojí, po Ježíšovi bez kříže.
- Druhé upozornění směřuje k samotným Židům. Nebude jim stačit ke spáse, že v nich koluje židovská krev, ani že se na něj dívali a poslouchali ho. Vstupenkou do Božího království není Abrahámova krev, ale víra v něj a dobré skutky.
Kdybychom se dnes zeptali Ježíše, jestli budeme spaseni, určitě by nám zopakoval svá tehdejší slova. I naše smýšlení a chování je často podobné Ježíšovým současníkům. Mnozí si namýšlejí, že budou spaseni už jen proto, že jsou pokřtění, biřmovaní, když chodí do kostela i ke svátostem.
Ježíšova varovná slova jsou jednoznačně o nás. Je o lidech, kteří se budou domáhat spásy, neboť Ježíše poznali, s ním stolovali, jeho slova poslouchali při mši svaté. Ježíš jim poví: „Neznám vás, odkud jste. Pryč ode mě, všichni jste páchali nepravosti. Namýšlejí si, že jim Bůh všechno zajistí bez jejich osobní námahy a trápení, odříkání a obětí. Chtějí získat všechno, ale tak, aby do toho nic nevložili.
Naše spása je v našich rukou. Ježíš pro naši spásu udělal všechno. Teď jsme na tahu my. Podmínky spásy známe. Máme mít chuť a trpělivost je plnit. Ježíš nechce být našim známým, ale přítelem. Netouží po spekulativním vztahu s námi, ale po upřímné spolupráci na našem posvěcování a spáse. Jen tak nám jednou bude moci říci: vím, kdo jste. Jste mými přáteli, neboť jste dělali to, co jsem vám přikázal.
Příčinu našeho neúspěchu, nechuti a pohodlnosti vyjádřil spisovatel Antoine de Saint-Exupéry jednou řekl: „Jestliže chceš postavit loď, tak nevolej lidi, aby si obstarali dřevo, připravili nástroje, nedávej úkoly a nerozděluj práci, ale probouzej v nich tužbu po širém, nekonečném moři.“
Všechny námahy a „těsné dveře,“ kterými musíme v životě procházet, se budou jevit v hezčím světle, když v nás bude tužba po „nekonečném moři“ věčného života. Jestliže v nás takováto tužba nebude, tak se budeme uspokojovat s laciným náboženstvím a namýšlet si mylně, že máme v nebi jisté místo.
