Římskokatolická farnost Vodňany - Skočice - Chelčice - Lomec

Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

11. 8. - 19. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Mdr 18,6-9

2. ČTENÍ Žd 11,1-2.8-19 

EVANGELIUM Lk 12,32-48 

 


Hlavním tématem dnešních čtení je slovo víra a tak se můžeme zamyslet nad svojí vírou, nad její pevností. Jak pevná je naše víra? O tom nás většinou přesvědčí až nějaká událost, se kterou jsme nepočítali.
První věc, kterou si musíme uvědomit je, že víra je dar. Velikost víry nespočívá v tom, co známe rozumově, ale v tom, co máme v srdci. Jestliže si řeknu, že jsem věřící, protože chodím do kostela a modlím se – pak je víra čímsi vnějším. Z tohoto pohledu snad pochopíme, proč i učedníci, kteří určtě věřící byli, kteří žili s Kristem a prosí Pána o více víry. A je jim řečeno, že stačí mít víru jako hořčičné zrnko a budou se dít zázraky v jejich životě.
Sv.Pavel nám připomíná v listě Židům vzory víry,či spíše důvěry v Hospodina – Abraháma, Sáru- a o víře nám říká to podstatné.
     Víra znamená přijetí pozvání na cestu do neznáma, bez zajištění, jen se spolehnutím se na Boha. To moc neumíme – chceme mít nějaké zajištění a tak se víra stává jakýmsi přídavkem k našemu životu, který si sami řídíme, ale není otevřená pro změny a plány, které má s námi Bůh.
     Proto Ježíš říká – neboj se, malé stádce, Váš Otec rozhodl, že vám dá království. Docenili jsme tuto úžasnou nabídku? Je opravdu málo věřících, kteří to tak prožívají. Většina chce království tady na zemi, se vším, co k tomu patří a ne až někdy, po smrti. Ano, jak daleko je od nás víra Abraháma a praotců, o kterých sv.Pavel píše, že radostně prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci a že mají pravou vlast a domov nebi a podle toho se i chovali a žili.
     I majetek je dar, který mám používat pro dosažení Božího království. Jak neochotně a neradi slyšíme Ježíšova slova: Prodejte svůj majetek a rozdejte na almužnu. Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se k němu zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere. Služebník v podobenství bil osotatní tím, že se staral jen sám o sebe! Jak velký je náš poklad v nebi? Kolik ze svého majetku jsme si tam nastřádali? To jsou důležité otázky. Neradi to slyšíme, protože nevěříme Ježíšovým slovým, že pro nás připravil něco daleko víc – své království. Raději se držíme svého pakatelu.
     Poprosme upřímně Pána – dej nám více víry a důvěry ve Tvé slovo, ve Tvou přítomnost v našem životě a ať toho, co máme s Tvým požehnáním, hojně užíváme a rozdáváme na dobré skutky. Ať věříme Tobě, který říkáš, že čím více dáme, tím více dostaneme.


Facebook
Spotify
YouTube
Facebook Spotify YouTube