Římskokatolická farnost Vodňany - Skočice - Chelčice - Lomec

Gn 18,1-10a

Kol 1,24-28

Lk 10,38-42

V úvodní modlitbě prosíme: Voláš nás, abychom ti celým životem sloužili.

Jak to udělat? Je někdy lákavé propadnout charitativní či jiné činnosti pro druhé, ale problém je v tom, že člověk si neudělá čas pro sebe, na svůj duchovní život. Věnovat se na druhé straně jenom duchovnímu životu a na druhé nedbát je také špatné. K čemu je tzv. dobrý duchovní život, když se o druhé nestarám, to si odporuje - neexistuje dobrý duchovní život bez starosti o druhé.

Je třeba umět skloubit obojí.

Větším problémem ale někdy je, jak vybrat ze dvou dober to lepší - viz Marie a Marta. Jak dokonale tyto dvě věci skloubit, jak být dokonalý.

Sv.Pavel dává odpověď - abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s Kristem. To se nenaučíme ze dne na den, ale postupně. Nejdříve se na to člověk soustředí, ale postupem času to dělá podvědomě.

Sloužit Bohu neznamená nic jiného, než že Bůh touží po neustálém spojení s námi ať přímo nebo skrze druhé a v důsledku to znamená, dávat a také nechat se obdarovávat.

Abrahám se Sárou oba dva obsloužili pocestné, ale oba i naslouchali a nechali se obdarovat. V případě Marie a Marty to byla chvíle, kdy Bůh chtěl obdarovávat, ale Martě to nedošlo - dělala dobro, které v té chvíli nebylo na místě - stejně podobně, jako když někomu přijede návštěva a on místo nedělní mše raději pro ně vaří a obsluhuje je.

Abychom se uměli správně rozhodnout, a chovali se tak, jak od nás Bůh očekává, potřebujeme více víry, naděje a lásky, jak jsme prosili v úvodní modlitbě.

Tyto tři Božské ctnosti jsme dostali ve křtu, ale pouze ve spojení s Kristem, v síle a pomoci Ducha svatého v nás nezůstanou ležet ladem, ale pomohou nám rozvíjet svůj život tak, jak máme - ne jen podle našich představ, i když dobrých - ale podle představ našeho nebeského Otce.