Římskokatolická farnost Vodňany - Skočice - Chelčice - Lomec

Poprvé mluví o účincích Ducha Sv. andělova ústa. Oznamuje Marii, že zázračně počne syna, kterému dá jméno Ježíš.“Duch Svatý na tebe sestoupí a moc Nejvyššího tě zastíní”.
Podruhé se Duch Sv. viditelně zjevil v podobě holubice nad řekou Jordán. Bylo to tehdy, když Ježíše pokřtil Jan Křtitel.
A dnes se Duch Sv. zjevuje v podobě ohnivých jazyků a za šumu větru.
Sestupuje na apoštoly a naplňuje je nadšením pro Ježíše a jeho poselství. Od této chvíle jsou apoštolové biřmováni a vysvěceni za svědky Ježíše. Vycházejí z domu, začínají kázat, křtít a vydávat svědectví až po mučednickou smrt.

Kde je Duch svatý dnes? Zdá se, jakoby zmizel. Je to asi tím, že ho hledáme špatně a hledáme tam, kde není. My ho chceme ovládnout – a přitom On je nám dán, aby vedl nás.
Pavel Římanům: Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.
Dary nám byly dány, abychom byli užiteční. Každý je máme. Jenomže máme dary, které nepoužíváme a toužíme po darech, které pro nás nejsou. Třeba apoštolové – bylo jich dvanáct a o kolika něco víme? Petr, Tomáš, Jan, Matouš, Pavel, Jakub – a co ostatní? Přitom všichni získávali a položili své životy.

Chceme velké a viditelné projevy Ducha a přitom Duch svatý v nás působí v těch neprostších věcech, které máme na dosah – ale my je tak nevnímáme – totiž ve svátostech.
Duch Sv. chce i v našem nitru způsobit “očištění”, posilnění a darovat nadšení pro velké věci. To bychom si měli uvědomovat především ve chvílích, kdy přijímáme jednotlivé svátosti.
Když přijímá svátost křtu dítě, je úlohou rodičů, aby v jeho duši chránili chrám Ducha Svatého.
Při svátosti biřmování jsme už každý zvlášť osobně zodpovědný za to, jak budeme spolupracovat s dary Posvětitele, které jsou mnohé ale vždy proto, abychom byli užiteční – ne vyjímeční.
“Přijměte Ducha Svatého”, řekl Ježíš při ustanovení svátosti smíření. Při každé sv. zpovědi koná Duch Sv. zázrak v duši, která byla pro Boha mrtvá.
Po tomto “vzkříšení” duše přijímáme Kristovo Tělo. Je to právě to Tělo, které bylo utvořeno Duchem Svatým v lůně Panny Marie.
Právě tak ve svátosti manželství Duch Sv. spojuje dvě lidská srdce v celoživotní a věrnou oběť lásky.
Ve svátosti kněžství působí Duch svatý obzvláště ve své rozmanitosti
A ve svátosti pomazání nemocných Duch Sv. ještě jednou posilňuje utrápené duše na poslední boj.
Takto nás Duch Sv. provází od křestní svíce až po svíci smrti.