Od nanebevstoupení Páně prožíváme takové mezidobí, kdy se podle Ježíšových slov máme čekat na jeho velký dar – Ducha svatého. Toto čekání nemá být pasivní, ale má být vyplněno modlitbou .
Mnoho věí považujeme za důležité – a modlitba někdy stojí na okraji.
Jsme fascinování vědeckým a technickým pokrokem. Bohužel pokrok vědecký a technický není s to zaručit proměnu lidských srdcí a nedává odpověď na smysl lidskéo života.
Bohoslužba slova dnešní neděle vypráví o modlitbě Ježíše, o modlitbě apoštolů.
Bez modlitby se nedá mluvit o duchovním životě. Bez modlitby nelze očekávat duchovního růstu, prohloubení víry. Bez modlitby člověk od víry časem odpadne.
Všechny důležité události v životě Ježíše předcházela modlitba.
- Ježíš strávil 40 dnů na modlitbě před tím než začal veřejné působení.
- Celou noc se modlil před tím než si vyvolil dvanáct apoštolů.
- Modlil se před zázračným nasycením zástupu.
- Modlil se před tím než vzkřísil Lazara.
- Modlil se v Getsemanské zahradě než podstoupil muka.
- Na kříži modlil se za ty, kteří ho ukřižovali.
- Modlitba Kristova je tak krásná a dojemná, že probouzí v apoštolech touhu po podobné modlitbě: „Pane, nauč nás modlit se.“
Ježíš se nejen modlil. Častokrát připomínal nutnost modlitby a učil jak se máme modlit.
Kdosi řekl, že modlitba je největším pokladem člověka.
A sv. Jan Maria Vianney říkával, že „dobrou modlitbou můžeme poroučet nebi a zemi“.
A ještě někdo jiný řekl, že když se modlíme, tak se Bůh stává slabý a my se stáváme silní.
A o Duchu svatém, kterého potřebujeme, řekl Ježíš, že jeho Otec ho dá těm, kdo o něj prosí.
